V síti fascií 3

Díl 3: Fasciální řetězce aneb Když se ucpe "déjednička"

Minule jsme společně prozkoumali některé z důležitých funkcí fascie. Dnes bych se chtěla více zaměřit na ty vlastnosti, které tělu lidskému i koňskému umožňují odolávat fyzikálním silám a pohybovat se v dobré koordinaci.

Ačkoliv je fascie neoddělitelná neprostupující struktura, během pohybu zde můžeme jasně identifikovat skupiny svalů a tělesných struktur, které společně komunikují více. Vytváří tak skrze tělo linie, které spolupracují při tlumení nárazů a přenosu fyzikálních sil.

Představit si je můžeme jako dálniční síť. Je to systém, který efektivně komunikuje při vedení impulzů, což se hodí zvláště ve chvílích, kdy tělo vynakládá nadměrnou námahu nebo je vystaveno nadměrným silám. Systém fasciálních řetězců si může tyto podněty rozdělit mezi své jednotlivé "členy", čímž zmírní výsledný dopad. Když vše funguje bez problémů, pohyb koně je ladný, bezbolestný, krásně koordinovaný a na žádnou z jednotlivých složek nejsou vynakládány přehnané požadavky.

Jak si řetězce představit?

S teorií fasciálních řetězců, nebo též myofasciálních meridiánů, přišel v roce 2001 Tom Myers ve svém díle "Fascial Trains", kde popsal 12 základních "tratí" v lidském těle. Jelikož těla lidská a zvířecí jsou podobnější, než by se mohlo zdát, podobné provázané struktury najdeme i u koní.

Jeden z významných řetězců najdete na svém koni sami bez nutnosti jakýchkoliv anatomických znalostí. Prostě si k němu stoupněte zboku a položte dlaň nad nozdru. Miláčka pak hlaďte po horní části hlavy a krku, přes kohoutek, záda, záď přes stehno k hleznu až ke kopytu zadní nohy na zemi. Bravo! Právě jste nalezli dorzální řetězec.

Podívejte se na tuto linii a na svaly, které se v jejím průběhu nachází. Jen tak pro zajímavost si vybavte všechna udělátka, která na koně v této dráze dáváme, a sáhněte si do svědomí. Sedí všechno tak, jak má? Sedím i já tak, jak mám? Protože pokud ne, nebude to mít dopad jen na dané místo, ale i na celý průběh řetězce. A pokud bude podnět natolik omezující, že ho řetězec nebude schopný správně zpracovat, tělo si bude muset vypomoct, což dlouhodobě vede k problémům. Lépe to pochopíme pomocí jednoduchého přirovnání.

Když se dálnice ucpe

Abychom pochopili funkci fasciálního řetězce a důvod, proč se zdánlivě nesouvisející problém na jednom konci může projevit na úplně jiné části těla, je dobré ho přirovnat k dálnici D1. Pokud chci přenášet vzruchy a síly a sladit jednotlivé pohyby v tomto směru, je to pro mě nejefektivnější spojnice. Tedy pokud se zrovna neopravuje a nikdo na ní nebourá.

Pokud chci zajistit přenos síly z bodu A do bodu B, jsem jako řidič, který se snaží dostat z Prahy do Ostravy. Vše skvěle funguje, dokud se nedostanu do zúžení před Brnem. Jako řidič tak musím zpomalit a zařadit se do kolony, abych se vzniklé situaci přizpůsobila a dopravní systém nezkolaboval. V řeči řetězce si to mohu představit jako tenzi, která nedovoluje pohybu projít plavně skrz hlavní komunikaci.

Jenže někdy může být napětí ve fasciálním řetězci tak výrazné, že dojde k bouračce a řidič se musí vydat po okrskách – tělo tedy musí zvolit kompenzační mechanismus, aby se vyhnulo bolesti, která by funkci řetězce znemožnila. Dopravu tedy odkloní před Brnem a řidič je nucen sjet na Kuřim. Pokud se nám podaří zdroj bolesti odstranit, hasiči odklidí střepy z dálnice a provoz se vrátí na hlavní tah. Tělo se s tím nějak vypořádá a vrátí se do dřívějších kolejí.

Když ale rušivý podnět přetrvává, například ježděním s nepadnoucím sedlem, dálnice nebude správně průjezdná a provoz bude dlouhodobě sveden na okrsky. Pohyb nebude správně veden přes záda a kůň nepoužije správně hřbet. Místo něj bude přetěžovat svaly mimo hlavní dálnici, aby se s podnětem vypořádal a splnil, co po něm já jako jezdec chci.

Pokud dovolím nadměrnému nákladu dlouhodobě jezdit po okrskách, silnice se začne ničit. Začne to výmoly a skončí další uzavírkou. A aby tělo přežilo, vytvoří další objízdnou trasu. To už je ale chvíle, kdy se negativní podněty začnou podepisovat na celém organismu, ať už nekoordinovaným pohybem, neochotou ke spolupráci a nečistotou chodu, či přímo bolestí a nemocí.

Když to bolí, na řadu přijde terapie

Z tohoto krátkého přirovnání je asi jasné, jak důležité je dbát na prevenci. Pokud se tělo hýbe a je vystaveno vnějším podnětům, je logické, že dřív nebo později k nějaké té bouračce na dálnici dojde. Pokud je tělo udržování ve zdraví a fasciální řetězce vykonávají svou tlumící funkci, organismus chvilkově převede provoz mimo hlavní trasu a z bebíčka se oklepe. Pokud ale dovolíme, aby se traumata hromadila, zaděláváme svému koni na malér.

Manuální terapeut pracující s fasciemi přebírá roli integrovaného záchranného systému na dálnici. Pokud dojde k nehodě, je tak trochu policajt (snaží se zjistit, co se stalo a kdo je viníkem), hasič (naloží nabouraná auta a zamete střepy) a záchranář (uleví od tenze a bolesti). Pokud ale problémy přehlížíme dlouho, může vše přerůst do akutní fáze, kdy je potřeba zavolat leteckou záchrannou službu (veterináře). To je chvíle, kdy už dojde k poškození a je třeba nasadit rentgen a léky.

A právě "problémy na dálnici", tedy věci, které fascie negativně ovlivňují, budou předmětem příštího dílu.

Zdroje:

BARSOTTI, Nicola; CHIERA, Marco; LANARO, Diego; FIORANELLI, Massimo. Impact of stress, immunity, and signals from endocrine and nervous system on fascia. Frontiers in Bioscience-Elite. 2021. 13(1); 1-36.

FINDLEY, Thomas W.; SCHLEIP, Robert (eds.), 2007. Fascia Research Basic Science and Implications for Conventional and Complementary Health Care. Elsevier

HOURDEBAIGT, Jean-Pierre, 2012. Masáže koní. Anahita, s. r. o.

PAOLETTI, Serge, 2009. Fascie, anatomie, poruchy a ošetření. Olomouc: Nakladatelství Poznání.

POLACHOVÁ, Jana, 2024. Význam fasciových technik ve fyzioterapii (bakalářská práce, UPOL)

REECE, William O., 2011. Fyziologie a funkční anatomie domácích zvířat, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing

SOJKOVÁ, Alena, 2006. Pokus o komplexní pohled na problematiku jizvy. Atestační práce z oboru rehabilitace a fyzikální medicíny. Lázně Hodonín.

Zdroj obrázků: pixabay.com