V síti fascií 2
Díl 2: Fascie jako samostatný funkční systém
V prvním díle jsme se dozvěděli, že fascie tvoří síť prostupující celým tělem a je třeba je vnímat jako neoddělitelnou vrstvu, která má prsty ve všech tělesných procesech. Často se opakujícím slovem byl "obal", což je příměr, který je pro nás zprvu velmi jednoduše představitelný.
Kromě této důležité charakteristiky bych se dnes ráda hlouběji zaměřila i na některé opomíjené funkce fascie, abychom začali chápat, proč je pro nás a naše koně tak důležitá. Nakousneme také některé problémy, které mohou vyvstat, pokud tento systém nefunguje tak, jak má.
- Fascie jako krejčí
Fascie v roli obalu pomáhá zachovávat vzhled a tvar, stabilitu a anatomickou celistvost. Zároveň ale vše odděluje, takže jednotlivé svaly, orgány, cévy či nervy po sobě mohou klouzat. Tvoří náš vnější i vnitřní oblek, jakýsi neopren.
Fasciální síť drží vše pohromadě. Jak jsme si minule řekli, propojuje vše od kůže, svalů, nervů, cév, kostí a orgánů. Žádný z nich tudíž není zcela oddělen.
- Fascie jako tlumič
Díky elastickým vlastnostem dokáže fasciální síť zmírnit tlaky, údery, dopady a projevy dalších fyzikálních sil, s nimiž se musí tělo vypořádat. Pokud tedy chceme koně vystavit prudkým obratům, doskokům, zrychlení či zpomalení nebo nárazům, měli bychom o zdravý fasciální systém obzvláště dobře pečovat. Tenze, jizvy či adheze mohou zapříčinit, že pak nebude dobře fungovat a skončí to zraněním. O této důležité vlastnosti při přenosu sil si ale více povíme příště u fasciálních řetězců.
- Fascie jako komunikační síť
Ve fascii najdeme řadu radarů nervového systému, takzvaných receptorů. Ty mají za úkol například hlídat napětí svalů a šlach a pozici těla v rámci propriocepce. Nachází se zde miliony volných nervových zakončení, dokonce ještě více, než v samotné kůži nebo na sítnici, což z ní dělá nejlépe nervově zásobený smyslový orgán těla.
Pokud to vše skvěle funguje, je to úžasná zpráva – tělo ladně reaguje na nerovnosti terénu, vyhýbá se bolestivým podnětům a vykazuje skvěle laděnou koordinaci. Fascie se ale díky adhezím může doslova "přilepit" na jinou strukturu nebo zde kvůli traumatu vznikne jizva. Pokud nervová zakončení skončí v tenzní tkáni, vede to k bolestem a pohybovým omezením.
Existuje také úvaha založená na dosud provedených studiích, že fascie nejsou pouze blánou, do níž jsou vnořeny senzory nervového systému. Zdá se totiž, že jsou schopny samostatného zpracování informací. (Paoletti, 2009)
- Fascie jako pumpa
Pro transport krve na periferii funguje srdce jako aktivní pumpa. Co ale žíly a lymfatické cévy, které takový orgán nemají? Jedním ze systémů, který pomáhá návratu krve a míchy zpět, jsou právě fascie, které neustále pulzují frekvencí 8 – 12 cyklů za minutu a působí jako pumpa, která posouvá tekutinu v cévách (Paoletti, 2009). Pokud jsou ovšem v napětí, bude tlaku podléhat i cévní systém.
O tom, jak snadno může lymfatický systém narazit na problémy, se může přesvědčit majitel koně, který svého miláčka umístí z "pastevka" do boxu a ráno ho přivítají nohy nateklé až ke karpům. Lymfatické cévy totiž nebyly masírované pohybem svalů a jejich fascií, chyběla jim tedy pumpa, která by tekutinu tlačila končetinami směrem vzhůru.
- Fascie jako obranný val
Tím, že vytváří obaly jednotlivých tělesných struktur, může také fungovat jako jakási bezpečnostní přepážka například proti šířící se infekci. Představte si požární dveře, kterými lze dennodenně bez problému procházet dovnitř a ven, ale jakmile se v budově začnou šířit plameny, oddělí jednotlivé sekce a zpomalí šíření požáru. Hasiči (imunitní reakce organismu) tak má dostatek času na to začít hasit.
Boj proti patogenům začíná už v základní substanci, která obsahuje mechanismy připravené zasáhnout ještě předtím, než se specializované složky imunitního systému rozhoupou k akci. Důležitou složkou jsou buňky zvané fibroblasty, které se mimo jiné podílí na tvorbě základní substance a pokud jsou vystaveny zánětlivým procesům nebo stresovým hormonům delší dobu, mohou ji začít produkovat v podobě, která není zcela funkční. (Barsotti, Chiera, Lanaro, Fioranelli, 2021)
Jeden za všechny, všichni společně do řetězce
Nutno dodat, že výzkum na poli fascií je dynamicky se rozvíjející obor a výše zmíněné funkce jsou jen výběrem několika důležitých vlastností této fascinující sítě. Zcela záměrně jsem přitom jen letmo přeletěla vlastnosti fascie, které umožňují souhru pohybového aparátu. Jelikož je to neoddělitelná struktura, má tendenci se spojovat do funkčních řetězců, které dokážou mistrně spolupracovat při přenosu sil. A tomu bych ráda příště věnovala zcela samostatnou kapitolu.
Zdroje:
BARSOTTI, Nicola; CHIERA, Marco; LANARO, Diego; FIORANELLI, Massimo. Impact of stress, immunity, and signals from endocrine and nervous system on fascia. Frontiers in Bioscience-Elite. 2021. 13(1); 1-36.
FINDLEY, Thomas W.; SCHLEIP, Robert (eds.), 2007. Fascia Research Basic Science and Implications for Conventional and Complementary Health Care. Elsevier
HOURDEBAIGT, Jean-Pierre, 2012. Masáže koní. Anahita, s. r. o.
PAOLETTI, Serge, 2009. Fascie, anatomie, poruchy a ošetření. Olomouc: Nakladatelství Poznání.
POLACHOVÁ, Jana, 2024. Význam fasciových technik ve fyzioterapii (bakalářská práce, UPOL)
REECE, William O., 2011. Fyziologie a funkční anatomie domácích zvířat, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing
Použité fotografie: pixabay.com